K.u.K. IR 91

Dle tehdejší statistiky měly v roce 1900 Č. Budějovice 39.328 obyvatel, z toho 15.436 Němců, 23.421 Čechů a 471 příslušníků cizích států a národností. V tomto počtu je zahrnuta i C.K. posádka v počtu 2.115 mužů. V roce 1906 se počet obyvatel města odhadoval již na 43.000 osob.

České Budějovice byly roku 1906 sídlem velitelství 38. pěší brigády C.K. armády, jejímž velitelem byl generál-major Oskar Zedník z Zeldeggu. Důstojník generálního štábu brigády byl: Wittes Jan, rytíř z… (?), nadporučík C.K. pěšího pluku č.71. Velitelství brigády sídlilo ve Střelnické ul. č.8 v přízemí (nyní ul. 28.října). Město hostilo 3 prapory pěšího vojska a čtyři baterie dělostřelectva, dále vojenskou nemocnici a C.K. garnisonní soud. Jednotlivé vojenské jednotky byly rozmístěné v kasárnách, které tehdy nesly názvy: arciknížete Wiléma (po 2.sv.v. Fučíkova), Mariánská (za 1. republiky Švecovy, později Švermovy), císaře Františka Josefa I. v Radeckého třídě (dnes Žižkova ul.), arciknížete Rainera (Schwarzenberská ul.) - dnes vojenská nemocnice v ul. B.Němcové, Divisijní dělostřelecký pluk byl umístěn v kasárnách na Pražské silnici, garnisonní soud sídlil roku 1906 v Haasově ulici (nyní Šrámkova ul.) a v roce 1912 ve Střelnické ul. (nyní 28.října). Vojenská trestnice byla roku 1912 v bývalých Mariánských kasárnách a vojenský hřbitov byl za nynější zastávkou České Budějovice – sever (nyní Roudenská ulice).

Nebude zajisté na škodu podrobně popsat dislokaci vojenských útvarů a jejich velitele (1906):

„C.K. pěší pluk rytíře z Czibulků č.91“ měl celkem 4 prapory: dislokovány 1.-3. prapor v Praze, 4. prapor v Budějovicích - Mariánská kasárna, velitel praporu major Eduard Schmidt. Velitelem doplňovacího okresu Budějovice byl tehdy podplukovník Pawelka František se sídlem v depu, umístěném v Pekárenské ulici.

„C.K. pěší pluk č.28 Viktora Emanuela III., krále italského“ měl rovněž 4 prapory s dislokací: 1. prapor Praha, 2. a 4. prapor v Budějovicích a 3. prapor v Cáhlavě (Freistadt). Plukovní kancelář byla umístěna v Budějovicích v kasárnách Frant. Josefa I. Veliteli 2. a 4. praporu byli major Pejnovic Jan a major Glöckler Gustav.

C.K. divizijní dělostřelecký pluk č.24 měl 4 baterie. Velitelem pluku byl podplukovník Hurtz Vilém, štábní důstojníci: major Strohal Theodor, Jannschckowitsch Ant., plukovní adjutant poručík Spiess Karel a zásobovací důstojník nadpor. Höfer Rudolf. Velitelé všech 4 baterií byli: setník šlechtic Antonín z Gappů, setník Špalek Eduard, setník Wosáhlo Josef, setník Gnötgen Vojtěch. Velitelem C.K. záložního kádru byl setník Nahme Jan a velitelem muničního parkovního kádru byl setník Královetz Josef. Důstojníkem pro rozličné účely byl setník hrabě Lavaule Richard, svobodný pán z Wrecourt. Sídlem dělostřeleckého pluku byla kasárna arcivévody Wilhelma na Pražské třídě.

C.K. vojenská filialní zásobárna v Budějovicích, pobočka patřící pod Plzeň. Velitelem byl zásobní šikovatel Wodal V.

C.K. zeměbranecký pěší pluk č.29 sídlil zprvu ve starých zeměbraneckých kasárnách u nádraží (bývalý Bauhof), potom v nových kasárnách arcivévody Rainera (nyní ul. B.Němcové). Tento pluk měl pouze 3 prapory, z nichž 3. prapor byl dislokován do Jindřichova Hradce. Velitelem byl plukovník Tauschinský František a plukovním adjutantem nadporučík Weiser Karel. Plukovní kancelář byla již v nových kasárnách arc. Rainera v bývalé Schwarzenberkově ul. Zásobním důstojníkem byl nadpor. Pecher Václav a jednotliví velitelé praporů dislokovaných v Budějovicích byli: plukovník Maulík Karel a podplukovník Hess August. Velitelem C.K. doplňovacího okresu zeměbraneckého pluku č.29 byl podplukovník Stein Josef se sídlem ve starých zeměbraneckých kasárnách u nádraží.

Kromě stálé posádky byla v Budějovicích celá řada dalších vojenských institucí a zařízení, především C.K. vojenská nemocnice, která byla umístěna na Linecké třídě v místech, kde byl za 1. republiky vojenský soud a trestnice. Velitelem byl vrchní štábní lékař MUDr. Rabl Jakub, plukovní lékař I.tř. MUDr. Straka Rudolf od C.K. pěšího pluku č.28; plukovní lékař I.tř. MUDr. Franz Antonín od C.K. dělostřeleckého pluku č.24; plukovní lékař I.tř. MUDr. Kafka Eugen od C.K. doplňovacího okresu č.91; štábní lékař MUDr. Pečírka Jaroslav a plukovní lékař MUDr. Miessler Jan od C.K. zeměbraneckého pluku č.29.

Kromě vojenské nemocnice byl v Budějovicích C.K. garnisonní soud, jejímž velitelem byl setník – auditor I.tř. Cikánek Antonín. Sídlil v Haasově (Fr. Šrámka) ul.č.6 a staniční důstojník nadpor. Benesch Karel od C.K. pěšího pluku č.28 se sídlem v Mariánských kasárnách v I. poschodí, kde byla také vojenská věznice. Později v roce 1912 byl pluk č.28 nahrazen plukem č.88, rovněž pěším a ten měl ve svém sboru i posádkovou hudbu. Celkový počet C.K. vojska se však podstatně neměnil ani v době 1.republiky, pouze jednotlivá kasárna dostala nové pojmenování, Mariánská – Švecovy, Frant. Josefa – Jiřího z Poděbrad aj., což bylo poplatné ke změně v celé tehdejší vojenské doktríně svobodné republiky.